Láska za skleněnými dveřmi 23.

8. ledna 2012 v 17:58 | Nika. |  Láska za skleněnými dveřmi
Ták jo, PŘEKVÁPKO! Konečně jsem se odhodlala a spatlala aspoň jeden tenhle díl. Jo, spatlala, neni to nic víc než patlanina. Tak šíleně dlouho jsem nepsala nic sama, až jsem vyšla ze cviku a tenhle díl je prostě šíleně nudnýýý..
No, a protože mám šílený blok ve psaní, lépe řečeno- NEVÍM CO PSÁT, tak tu mám pro vás takový návrh:
Každý, kdo tuhle fanfiction čte si může do komentářů napsat, co by v dalším díle, resp. ději chtěl mít. Budu za to moc vděčná, protože jinak tahle fan fiction asi padne..
P.S. moc bych ocenila i jiné nápady, než to, že zjistí Joeovu totožnost. Jako dobře, pokud se to přejete, bude to tam, ale přivítala bych i něco jiného.. :)

Ty jsi ale kecka ;).Nezávidím ti tvojí nemoc, ale to ulejvání rozhodně.Aspoň se dobře vyspíš, ne?
Joseph.
Vyspím? To rozhodně ne.Mám horečky a všechno mě bolí.A to jsem tenhle týden měla strávit s Nickem :'(.
Syd.
Aha.A jak se jinak daří, krásnoočko.Nějaké novinky, které bych měl vědět?
Joseph.
To rozhodně ne, pořád jenom ležím a nemám na nic chuť.Už jdu zase spát.Měj se.
Syd.
Pochybuji, že jste si někdy připadali jako rychlovarná konvice, ale pokusím se vám ten pocit přiblížit.I když máte čtyřicítky horečky, klepete se zimou a žaludek se vám neustále svírá.Myslíte na to, jak usnete a už se neprobudíte.A když se náhodou stane, že je vám líp, tak se to vrátí dvakrát tak horší.
Takhle nějak to u mě vypadá už poslední dva týdny. Chytla jsem blbou chřipku a chladné počasí venku tomu taky nijak nepomáhá. Nick za mnou sice dost často chodí, ale já jeho návštěvy prospím.
To, že se dostanu na laptop, je prakticky zázrak. Ale ano, zlepšuje se to.
Konečně zase sluníčko, dobrá nálada. Sice mi pořád není nejlíp, ale horečky jsou pryč.
Dokonce jsem se už i odvážila jít na verandu a sednou si k učení.
,,Hádej?" někdo mi dal ruce na oči. Roztáhla jsem rty do úsměvu.,,Hmm, to nevím, kdo by to mohl být?" dělala jsem hloupou.,,Máš jich snad víc?" zasmál se a dal mi pusu na krk.,,Ale né," otočila jsem se na něj.,,Jsi jenom ty,"uculila jsem se a políbila.,,Ale co tu děláš?" odtáhla jsem se.,,Tvoje mamka mi psala, že je ti líp a že by jsi uvítala společnost," zazubil se.
Kývla jsem a dala knížky stranou, aby si mohl sednou ke mně.,,Jsem rád, že už je ti lépe."
Nosem mě lehtal na krku a občas jemně zkousl kůži.,,Chyběla jsi mi," vydechl.,,Byl jsi u mě téměř každý den," uchichtla jsem se.,,Ale to nebylo ono," namítl.Už jsem nic neříkala.Naposledy mě políbil na rty a pak vzal do ruky jednu z mých knížek.,,Zameškalas toho hodně?" zeptal se zvědavě.,,Docela jo."
,,Mohl bych tě doučovat, když je to ta biologie.." lišácky se usmál.,,Nech si zdát, zlato," poslala jsem mu vzdušnou pusu.
 


Komentáře

1 TheLadyChristyn TheLadyChristyn | E-mail | Web | 18. března 2012 v 20:25 | Reagovat

hjuuuu já chci další dílek..... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama