20.),,Jsi upír,nejsi člověk,jsi nestvůra a i ty jednou zabiješ."

8. ledna 2012 v 17:36 | Andy&Nika |  Jen kapku krve

,,Náhodou hraju dokonale na kytaru,koukej." vzal jednu,kterou měl Nick položenou vedle postele a začal mi hrát nějakou melodii. "Je to pěkný."řekla jsem mile. ,,Děkuju." Usmál se radostně,jako by přesně tohle potřeboval slyšet.Prohlížela jsem si Nickovy poličky a taky nástěnku. Zřejmě mu to nevadilo. Seděl si rozvalený na zemi a taky si něco broukal. Slyšela jsem jak Joe vstanul.Začal se přehrabovat v poličce,kde měl Nick poskládané různé věci."Joe já jsem tady!"ozval se Nick nabroušeně, že se mu hrabe ve věcech. Slyšela jsem, jak něco tiše praská, ale nedokázala jsem ten zvuk k ničemu přiřadit, když mi najednou ruce uvěznila ona polička, jak na mě tvrdě dopadla. Viděla jsem, že padá, ale byl to zlomek sekundy a pokud bych ruce chtěla vytáhnout,bylo by zvláštní mít takový postřeh.,,Au." zaskuhrala jsem,ale necítila jsem vůbec nic.Jen reflex. "Moc se omlouvám, já vážně nechtěl!"chytl mě Joe hned za ruce, ale trochu sebou cuknul, jak byla studená. "Není ti zima?To okno můžem zavřít."řeknul polekaně, ale to už Nick vstával. Sice mou ruku držel, ale normální kůže by byla červená, protože to byla fakt rána, aspoń se zdálo, jenže já věděla, že na té mé nic nebude.,,Neměla bys to mít alespoň zčervenalé?" Zeptal se překvapeně."Já..."nevěděla jsem popravdě co říct. "Ta polička byla nová."odvedl nick hned pozoornost a za ruku mě chytil on. ,,Co blbá polička,ale mohl jsem jí zranit." Zamračil se Joe. "Nic mi není, jen mě to trochu bouchlo."usmála jsem se. Kývnul, ale věděla jsem, že mu to vrtá hlavou. Moc dobře, jeho výraz mluvil za vše.,,Nezajdeme si někam do klubu,nebo tak?" Zeptal se najednou. "Ty si běž kam chceš."zavrčel Nick. "Myslím, že bych měla jít domů jsem docela...unavená."kousla jsem se do rtu.,,Odvezu tě." Usmál se mile Nick.Sešli jsme dolů, ale já slyšela jak za námi jde denisse. "Ty už jdeš?Je pozdě, zůstaňte už doma, můžeš tu přespat."povídala a povídala a mě bylo tak zatraceně blbé odmítnou to.,,Tak dobře,díky." Usmála jsem se mile.Odešli jsme teda zase nahoru a já pomohla Nickovi posbírat tu poličku. "Máš tu dost čisto...na kluka."uznala jsem a on se svalil do postele a poklepal k sobě.Źavrtěla jsem hlavou.,,Miláčku,pojď ke mě."
"Míláčku jo?"zasmála jsem se. "No.."mírně zčervenal. Lehla jsem si teda vedle na ten měkký zlavec. Slyšela jsem jak Joe hraje dole kulečník a jeho máma už nejspíš spí. Slyšela jsem ji na konci chodby.Přitulila jsem se k němu a položila si hlavu na jeho hrudník. "Co cítíš teď?"zeptal se. "Jak to myslíš?"zvedla jsem hlavu, abych mu viděla do očí. "Jaké to teď je, je to těžké ovládnout se, když jsme tak blízko?"zeptal se.,,Už to není tak těžké." Usmála jsem se a políbila ho na nahou hruď. "Jakto?"prohrábl mi prsty vlasy. "Nevím, přemýšlela jsem nad tím. Ona mě nikdy neopustí, ta bolest a žízeň v hrdle."prsty jsem po něm přejížděla. "Ale můžu trénovat to, jak ji ignorovat."slyšela jsem jeho srdce teď tak hlasitě a cítila i jeho lidské teplo.,,Navíc u mě převládá jiná touhla." Zašeptala jsem.Jako by mu srdce poskočilo.,,To u mě taky.." Zachraptěl.Pravou rukou jsem se podepřela a zase na něj koukala. "Jaké to asi bude, až se políbíme."položila jsem otázku.,,Tak proč to nezkusíš?" Zkousl si spodní ret. "Mám strach."přiznala jsem. Už jednou jsem to udělala, jak můžu vědět, že to neudělám podruhé?,,A já tě miluju a důvěřuju ti." Řekl pevně. "Ty mě možná jo, ale já sobě zas tak nevěřím."uhla jsem pohledem.Něco nesrozumitelně zabručel a převalil se nade mě.V mžiku se vpil do mých rtů.
Celá jsem zatuhla a tělo se mi napnulo. Ony byly tak měkké a sladké. Dotýkal se mě lehce jako letní vánek.
Poddala jsem se mu.Připadala jsem si na chvíli jako předtím,ale vyděšeně jsem sebou cukla,když jsem si představila Davida. "Co je?"odtáhl se na pár milimetrů. ,,Já.." Styděla jsem se mu říct,že jsem si místo něj představovala Davida.Jak mě líbá,jak mě hladí po celém mém těle.."Copak?Slibovala jsi si víc?Pokazil jsem to.."řekl zarputile. "Nicku...mlč."dala jsem mu prsty na rty. "Bylo to úžasné."pousmála jsem se.,,Ale?" Zeptal se smutně."Nevím proč jsem si vzpoměla na Davida."řekla jsem popravdě a povzdychla si. David je minulost,Nick je přítomnost a já...ho miluju.Ano,miluju ho.Bere mě i s těma zubama a i s mojí chladnou kůží.Nebojí se mě dotknout.."Aha."řekl zmateně. "Taky tě miluju Nicku."pohladila jsem ho po vlasech.Vypadalo to,že bude samou radostí skákat.I jeho srdce podle toho bušilo.Vydal ze sebe ale jen blbé ,,Děkuju."
Začla jsem se potichu smát. "Spi, musíš být unavený."pozvedla jsem pravý koutek a než stihl namítat, ležel na zádech s peřinou až ke krku.Během chvilky spal a mě stačilo hlavně to,že je spokojený. Nějakou dobu jsem ležela vedle něj a koukala jak potichu pochrupkuje a když s zdálo, že dům utichl, vstala jsem. Zavřela jsem okno, aby mu nebyla v noci zima a vyšla na chodbu. Z kuchyně jsem slyšela křupání.Potichu jsem sešla schody,ale stejně není možné,aby mě někdo slyšel. "Ahoj."pozdravila jsem a Joe se tak polekal, že několik křupek spadlo na zem.,,Ty se plížíš jak duch." Zasmál se tlumeně."Mám to v povaze, slyšela jsem, že tady jsi a Nick už spí."usmála jsem se a sedla si naproti němu.,,A co ruce,v pořádku?" Usmál se a vzal je do dlaní. ,,Hold nemám často žízeň." Zasmála jsem se s ním.Chvíli jsme byli oba ticho a já sluchem kontrolovala, jestli se náhodou Nick neprobudil, ale slyšela jsem ho pravidelně dýchat nahoře v pokoji.,,Je zvláštní,že nemáš žádné modřiny.." Řekl najednou."Mám málo krvinek."pokrčila jsem nezávazně ramenami a snažila se identifikovat, kam teď bude soudě podle jeho hlasu mířit.,,Nejíš." Řekl zase."Měla jsem večeři doma."kývla jsem hlavou nenuceně.,,Já ti řeknu,co si myslím." Zůžil oči.,,Co si myslíš?"
"Náhodou jsem ve městě potkal toho vašeho profesora na mytologii."
,,A?" Pomrvila jsem se na židli."Vůbec nic, prý jste spolu měli velice zajímavý pokec."na okamžik se odmlčel.,,Joe vyklop všechno nebo mlč." Zůžila jsem oči. "Ublížilas mýmu bráchovi?"
Do očí se mi nahrnuly slzy.Ublížila,skoro jsem ho zabila...
"Upíři lidi zabíjejí."ceknul. "Já ne."polkla jsem.,,Jsi upír,nejsi člověk,jsi nestvůra a i ty jednou zabiješ." Řekl hnusně.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama