18.) chodíme spolu

8. ledna 2012 v 17:34 | Andy&Nika |  Jen kapku krve
Okej, nebudu to komentovat, momentálně jsem se dozvěděla, že nám právě umírá jeden z našich zakrslých králíčků, je něčím nakažený a jestli je to to, co si myslíme, tak je nakažený i ten druhý, který je můj.(nakažená je ségřina králičice) A jo,já jsem hysterka, protože ke každému zvířeti přilnu, ikdyž je to jen křeček. Takže... nejlepší je nemít žádné zvíře a aspoň pak nemusím kvůli žádnému plakat. A že už jsem se naplakala, nad pejskem, kterého jsem měla celá život(byl starší než já sama), koček jsem oplakala nespočet(bydlíme u cesty, nemálokrát se stalo, že mi sousedka ráno přišla říct, že našla mého kocoura), no a teď králíci.
Končím výlev, snad se bude líbit.

"Hm."zamručela jsem. "A jak se má domácí mazel?"zachechtal se Robert, ten poslední z nich, jehož jméno jsem neznala do poslední chvíle.,,Je doma." Pokrčila jsem ramenama.,,Takže doufá,že mu dáš,zatímco ty si tu užíváš s náma?" Zasmál se. "Když už jste začli na tohle téma, očekávám, že ho necháte na pokoji."řekla jsem autoritativně. Rádi si ´hrajou´ jak jsem zjistila, ale o tuhle hru rozhodně nestojím.,,Ještě se rozmyslíme." Řekl Georg.,,Jestli se mu něco stane,je vám jasné,že tohle se už nikdy nebude opakovat?" Pozvedla jsem obočí.,,A mělo by se to opakovat?"
,,Občas zajít můžu."
"Zvážíme to."kývnul. "Nezvážíte. Dáte od něj ruce pryč!"tohle mě trochu rozčílilo, se mnou si zahrávat nebudou a je mi jedno že já jsem jedna a oni tři. ,,Nějak ti na tom záleží ne?" Sjel mě pohledem. "Do toho vám, vůbec, ale vůbec nic není, najděte si svého domácího mazlíčka, když po něm tak toužíte."zašklebila jsem se a přetáhla přes sebe tílko.Po tomhle by mě mělo nejspíš bolet celé tělo,možná,že bych ani nevstala,ale já se cítila v pohodě na to,že jsem právě měla sex se třemi muži najednou.V pohodě, nevyčerpaná, nic mě nebolelo, nic jsem nepotřebovala. Když jsem koukla na hodiny, už se šeřilo. Strávila jsem tam celý den a stejně se to zdálo jako několik málo hodin. Mohli jsme to dělat pořád, bez únavy a vyčerpnosti.A bylo to úžasné,taky proč by nebylo,vždyť je to sex.A dělat ho 7 hodin v kuse, kdo by si nepřál. Venku už byla tma a já procházela opět kolem toho samého bordelu jako vždycky. V tuhle dobu to bylo jedno z nejnebezpečnějších míst ve městě. Pokaždé tu potkáte nějakého bláznivého ožralce s nožem v ruce.No v mém případě ale nehrozilo žádné nebezpečí.Nebezpečím jsem byla já.To jen oni to nevěděli. Jaké ale bylo překvapení, když se před dveřmi činžáku někdo choulil.,,Kdybys aspoň nebyl takový pako a nečekal na mě." Zavrčela jsem na něj a on ke mě zvedl pohled. "Kde jsi byla tak dlouho?"zeptal se a vstal. "Na návštěvě."vytáhla jsem z kabelky klíče a odemkla. "Kde?"zeptal se se zájmem.,,Nikde." uhnula jsem očima a pustila ho dovnitř."Asi někde jo."mnul si ruce a vstoupil. "Za nimi."kývla jsem hlavou a v tu ránu jsem u něj stála i s dekou, kterou jsem mu přehodila přes ramena.,,A co jsi u nich dělala?" ušklíbl se. "Byla jsem se zeptat na pár věcí a taky si jich pár ujasnit."kývla jsem, rožla a zase zatáhla žaluzie i závěsy.,,Myslíš si,že jsem blbej?" Pozvedl obočí."Víš, žes je docela zajímal?"řekla jsem úplně něco jiného, jen aby na to nepadla řeč.,,Proč já?" Sedl si zachumlaný do deky na gauč."Protože jsi se mnou a já tě nezabila."řekla jsem a vyskládala všechny věci z kabelky.,,A cos jim odpověděla?" Zeptal se."Že tě mají nechat na pokoji, to byla vlastně část našeho ´pokecu´"udělala jsme uvozovky.,,'Pokecu'" Zopakoval po mě i ty uvozovky a zašklebil se. "Fajn, nebudu to ignorova, kam tím jako míříš?"střelila jsem k němu pohledem.,,Mířím tím sem." Přejel mi rukou po vnitřní straně stehna."Nebylo nic, co bys MUSEL vědět."zdůraznila jsem slovo musel, aby to jasně pochopil a šla mu do kuchyně udělat čaj, který jsem kooupila. Pokoupila jsem těch věcí víc, hlavně ty, které se jen tak nezkazí, když bývá někdy u mě.Nehnutě stál na místě.Je mi jedno,co si o mě myslí,já nejsem člověk a můžu si dělat co chci. "Sladíš?"zeptala jsem se pouze a tím ho nejspíš probrala z tranzu.,,Jo." Odsekl a sedl si do kuchyně na židli.Položila jsem to před něj a vzala si do ruky jednu knihu, kterou jsem si pujčila v knihovně. Mohlo by tam být něco užitečného. ,,Nedostalas za svoje služby tolik odpovědí,kolik jsi čekala?" Zamračil se.,,Spíš jsem v tu dobu nedokázala vyslovit otázky,protože ani pořádně nevím,co chci vědět." Ignorovala jsem poznámku o službách.Slyšela jsem jak naštvaně funí, ikdyž by to normální člověk nejspíš neslyšel. "Co tvůj kotník?""zeptala jsem se a listovala v knize. "V pohodě."ceknul tiše.,,Pustíme si nějaký film?" Zeptala jsem se tiše."Chceš?"odpověděl. "Proč ne."pokrčila jsem ramenama.. Přesídlil se i s dekou a čajem na gauč a já tam pustila nějaké dvdýčko.Ráda bych řekla,že jsme u toho pojídali jahody a popíjeli šampaňské,jako v nějakém romantickém filmu,ale ne.Já jsem v ruce měla hrníček se svým pitím a on se vedle mě klepal zimou a popíjel čaj.Povzdychla jsem si a hlavu opřela o opěradlo, když se film blížil ke konci. "Nemám ráda romantické slaďárny."přiznala jsem, když se hlavní hrdinové na závěr vášnivě políbili.,,Já taky ne." Řekl jenom."Proč jsi vlastně přišel?"otočila jsem k němu hlavu. Sedíme tu, mlčíme a i slepý by posnal to napjetí mezi námi.,,Jsme přátelé." Pokrčil rameny. "Tak co znamenalo to v noci?"zamrkala jsem nechápavě.,,Ono to..teda,znamenalo to něco?" Zeptal se nadějně. "Co přesně?"
,,Já..nevím."
"Ty se mě ptáš, jestli to něco znamenali a já se ptám, co pro mě mělo něco znamenat jestli to s nima, nebo to včera s tebou."
,,Oboje.." Vydechl."S nima to bylo....nic to neznamenalo, bylo to spíš, ze zvědavosti."vzala jsem do ruky polštář.,,Tos mě teda uklidnila." zabručel. "Řekli mi ale spoustu věcí. Žen upírek prý není mnoho, ale jedna tady žije. Někde za LA.....musím se ti s něčím svěřit."otočila jsem se a nohy dala do tureckého sedu. "Vím, že se ti to líbit nebude, ale bylo to tak zvláštní. Jako normální lidé, jen lepší, protože se nikdy neunavíme. Kdybych byla člověk, nejspíš bych se po tom nepostavila na nohy, ale mě to ani nezadýchalo.."řekla jsem úžasle.,,Fajn,zachovám se jako kamarád a nebudu říkat nic hnusného." Sepjal ruce v pěst. "Myslela jsem si, že se to nějak změní, že to jinak pocítím...bylo to jiné, ale horší ne."
,,Ano,udělalas velký pokrok ve svém upír-sexuálním životě." Protočil očima."Nesměj se."šťouchla jsme do něj opatrně a taky se zasmála. Vypla jsem televizi a pustila rádio, aby tu nebylo takové ticho. Já toho sice slyšela hodně, ale jemu by to asi nebylo příjemné.,,Teď,když už jsme si všechno vyjasnili,nechceš se mnou chodit?"
"Chodit jo?"pokroutila jsem se smíchem hlavou a on kývnul. ,,Ale jen občas,víš,kam by jsme taky pořád chodili?" Zasmála jsem se ."Ty víš jak jsem to myslel."vstal, když jsem stála. "Vím, ale se mnou to nebude žádný plnohodnotný vztah Nicku."
,,Já vím." Přikývl. "Tohle nechtěj, je tolik žen, které by ti dali všechno, nemarni svůj čas se mnou."zavrtěla jsem hlavou a vzala jeho dopitý hrnek.,,Kdybys mě furt neodmítala." Řekl rozčileně."Kdybys to pochopil."řekla jsem klidně. "A co mám jako chápat?Včera jsem ti vyznal lásku a ty mi dáváš košem!"zase zakřičel.,,Laskavě se uklidni!" Zakřičela jsem na něj taky. "Tak mě neodmítej!"stišil trochu hlas, ale stejně jsem v něm slyšela tu naléhavost.,,Chápeš,že je to nebezpečné?Mohla bych ti ublížit!" Rozhodila jsem rukama a schodila vázu.Rozbila se o zem a roztřištila se na několik milionů kousků. "To se budeš všem vyhýbat donekonečna?Já tu nejsem z donucení, jsem tu proto protože chci!"
,,Ale ty..nemáš chtít!Máš se mě bát,mít ze mě strach!" Řekla jsem plačky.
"Jenže nemám, protože ti věřím."řekl tím svým rozněžnělým tichým hláskem a své dlaně položil na mé ruce.Ano,teď je přesně ta část.Kdybych mu měla odpustit,vrhnout se na něj a políbit ho a mi by jsme spolu byli až na věky.Jenže já se bojím ho políbit, bojím se ho dotknout a už vůbec si nedovedu představit, že bych se na něj vrhla. Dneska odpoledne jsme s nimi rozbili dvě postele.,,Jen jednu šanci." Zašeptal,ale já to slyšela tak zřetelně,jako by to na mě křičel.Povzdychla jsem si. "Ale když řeknu na něco ne, bude to ne."zvedla jsem pohled ze země a jedním tahem si konečně sundala ty čočky, které mi celý den zavazely.,,A pro začátek říkám ne polibkům,okey?" Podívala jsem se na něj."To mi ani nedáš pusu?"zeptal se ublíženě. "Tobě to možná nic nedělá, ale když jsem v přítomnosti nějakého...uhm, člověka, musím se soustředit a tohle je moc velké..rozptýlení."zakoktala jsem.,,Ale jednou mě políbíš,že jo?" Usmál se smířlivě.
 


Komentáře

1 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 4:13 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama