1) Jak to všechno začalo.

8. ledna 2012 v 17:20 | Andy&Nika |  Jen kapku krve
Jestli tam jsou nějaké chyby,tak se omlouvám,opravovala jsem to,ale koho to baví,že?

Koukla jsem na hodinky, bylo kolem půl jedné. Tohle není zrovna dvakrát bezpečná čtvrť. Na jedné straně ulice svítila světýlka s názvem bordelu. Krom těch světýlek nesvítilo nic. Zašla jsem dál a v duchu přemýšlela nad dnešním dnem. Celý jsem ho strávilá s Kate, svou nejlepší kamarádkou.Našlapovala jsem pomalu a s rozmyslem,abych snad nevzbudila nějakou pozornost na tomhle tmavém místě.Ale mysl jsem měla stále zaplavenou veselými vzpomínkami, dokud se vlevo ode mě nemihl stín. Na okamžik to upoutalo mou pozornost, ale pak jsem jednoduše přidala do kroku.Zůstávaly za mnou stopy na vlhkém chodníku a od úst mi šla pára,jaká byla zima.
Najednou jsem před sebou uviděla postavu. Né nijak urostlu, mohla to být klidně i žena, ale kolem nás byl takový opar mlhy, že jsem ji pořádně ani neviděla.,,Potřebujete něco?" Zakmitala jsem rukou před svým obličejem a přivýrala jsem oči,abych prohlídla zkrz hustou mlhu.Ta osoba nic neřekla, jen rázným krokem šla ke mně. Dech i tep se mi zrychlil, jaký nával strachu jsem dostala. Když už byl těsně u mě, začala jsem utíkat na opačnou stranu.Pořád jsem se otáčela,abych viděla,jak daleko je.Nahlas jsem zaječela,když jsem do něčeho narazila.Ten někdo, muž asi stejně vysoký jak já mi ihned zacpal pusu a natlačil na zem. ´A Teď mě chce znásilnit´ pomyslela jsem se v duchu. Vzal mou hlavu do dlaní a donutil mě zaklonit ji.Měl takovou sílu, že jsem měla pocit, že mi zlomí kosti v čelisti.Nosem mi přejížděl po tepně a něco nesrozumitelně mumlal,občas zavrčel.
Absolutně nevím, co se to děje, ale pak mnou projela ostrá bolest. Něco silného probodlo mou kůži na krku.Z hrdla se mi vydral něco jako výkřik,ale nebylo to ani zdaleka tak hlasité.Dlaně jsem křečovitě svírala v pěsti a všechny svaly se mi natáhly.Stála jsem celá v křeči.Teplý pramínek mé krve mi stékal od krku a zapadl do hlubokého výstřihu,načeš zbarvil kus bílého tílka do růžova.Kolem projelo auto a to nejspíš útočníka vylekalo. Najednou jako by zmizel. Já se sesunula k zemi.Auto prudce zabrzdilo těsně před mým tělem.Panenky se mi protočily tou bolestí, která mě spalovala, nebylo to z té rány, bylo to, jako když v mém těle bodá ostří.Auto zase za chvíli odjelo.Pokusila jsem se otevřít oči,ale jako by mi je něco drželo pevně u sebe.Nemohla jsem se ani hnout,jen čekat,až ta bolest ustane.Ustane někdy ?Kroutila jsem se na mokré silnici a nemohla jsem potlačit hrdelní vzlyky. Nepočítala jsem sekundy, minuty ani hodiny, ale zdálo se mi, že bolest se velmi pomalu mírní.
,,Slečno,jste v pořádku?" Třepal se mnou někdo.To ani nemusel,já sama jsem z té bolesti musela odcestovat minimálně metr od původního místa."Slečno!"zvýšil ten někdo hlas a chytl mě za ruku. Byla tak teplá. Slyšela jsem v dáli něco zvláštního. Jako by přijížděl vlak, což je blbost, vlakové nádraží je odsud tak 5 kilometrů.Pak i hlasitý pláč nějakého dítěte,ale obytná část je až za dva bloky dál.Něco se dotklo mé tváře a já uslyšela tep.Rytmický tlukot srdce a proudení krve v žilách.Otevřela jsem oči tak prudce,že mě do nich vzduch přímo bodl.Všechny barvy jsem viděla tak jasně. Nademnou byla obloha, tmavě černá a na východ se měnila do modré.,,Už jsem zavolal sanitku,jsi v-" Zarazil se,když se mi koukl do očí.,,Proboha." Vyhrkl vyděšeně a odsunul se ode mě na dva metry.Zmateně jsem na něj pohlédla a pak se pořádně nadechla. Můj krk prořízla neskutečná spalující bolest.Byla to potřeba.Potřeba ochutnat ho.Vysát z něj každičkou kapičku krve."Krev?"zašeptala jsem vyděšeně, ale to on slyšet nemohl.Z povzdálí už byla slyšet siréna sanitky,ale ani po deseti minutách,kdy jsem jen ležela,držela se za krk a hlídala se,abych po něm neskočila,nepřijela.Jen se její zvuk přibližoval víc a víc. "M-Musím odejít."spíš jsme zachrčela, abych se nenadechla. Něco u něj, tak strašně moc vonělo.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama